Hrad Cimburk
Hrad Cimburk se nachází v blízkosti města Koryčany v nadmořské výšce 421 m n. m. Původně gotický hrad dal postavit zemský podkomoří Bernard z Cimburka v letech 1327–1333 a roku 1348 na něj z původního hradu Cimburk v okrese Svitavy také přesídlil. Hrad měl strategickou polohu u křižovatky dvou dopravních cest a to cesty od Uherského Hradiště kolem hradu Buchlova na Stupavu a Koryčany a cesty vedoucí z Kroměříže do Střílek, dále pak přes Koryčany až do Hustopeč.
V roce 1358 hrad koupil bratr Karla IV. moravský markrabě Jan Jindřich, který jej, z důvodu časté finanční tísně, zastavil po roce 1375 Zikmundu z Letovic a v roce 1398 uvázal Čenkovi z Drahotuš. V roce 1407 hrad přepadl a obsadil další zástavní držitel Vok IV. z Holštejna. Roku 1421 byl Cimburk pravděpodobně poškozen moravskými husity. Může o tom svědčit událost z roku 1429, kdy král Zikmund povolil vydat na opravu opevnění 100 kop grošů. Ve stejném roce přenechal Vok V. z Holštejna držbu hradu svému příbuznému Štěpánu z Vartnova, pánu na Zdounkách. V první polovině 15. století patřil Cimburk k důležitým pevnostem království, o čemž svědčí fakt, že si král při předávání správy markrabství moravského roku 1423 do rukou rakouského vévody Albrechta ponechal užívání některých hradů, mezi nimi i Cimburka. Rovněž si vymínil pro sebe i své nástupce právo volného vstupu do hradu a právo opevnit se v něm. Za česko-uherských válek byl hrad dobyt uherským králem Matyášem Korvínem.
Poté proběhlo několik vlastnických přesunů, až hrad nakonec roku 1523 odkoupil Vilém z Víckova, který hrad částěčně přestavěl a především zdokonalil fortifikační systém hradu výstavbou bašt. Po Vilémově smrti roku 1550 dědil jeho bratr Přemek a posléze přemkův syn Jan Vilém, který v roce 1569 panství prodal uherskému šlechtici Gabrielu Majlátovi. Tento Cimburské panství zadlužil u olomoucké kapituly a tato pohledávka značně zatěžovala další majitele hradu ještě v době pobělohorské. Po jeho smrti spravovala panství vdova Anna Banffyová, následně se správy ujala její dcera Alina. Po ní dědili její synové Gabriel Horecký z Horky a Kašpar Suněk z Jesenice. Po vyplacení dědického podílu se v roce 1611 stal jediným majitelem Gabriel Horecký.
Roku 1623 byl hrad pomocí zrady Kašpara Suňka dobyt vojskem sedmihradského knížete Gábora Betlena. Gabriel Horecký byl zajat a musel se vykoupit, čímž zadluženost panství dosáhla kritického stavu.
Naposledy se stal Cimburk předmětem útoku v roce 1645 při druhém obléhání Brna Švédy, kdy se jejich vojska pokusila hrad dobýt. Švédové vyplenili okolí, ale hrad útoku odolal. Po smrti Gabriela Horeckého v roce 1658 zdědil panství jeho syn František, který nechal provést barokní úpravy hradního paláce a zmodernizovat vnější opevnění. Na krátkou dobu, za tureckého vpádu na Moravu roku 1663, se Cimburk stal jeho útočištěm. Po smrti Františka Horeckého v roce 1665 panství převzal jeho nejstarší syn Gabriel František, který přesídlil na koryčanskou tvrz.
Po definitivní porážce Turků u Vídně v roce 1683 ztratil hrad fortifikační význam. Nadále sloužil jako sídlo lovčího a k ubytování lesního personálu velkostatku. V historických pramenech se uvádí hrad v roce 1709 jako pustý a následně chátral.
Na konci 20. století se zdál osud zříceniny zpečetěn, protože neuplynula snad jediná zima, po které by se rozsah hradu v důsledku řícení staticky narušených zdí nezmenšil. Díky skupině příznivců hradu, občanskému sdružení Polypeje, nastal po roce 1994 obrat k lepšímu a stav hradní zříceniny se neustále zlepšuje.
Hrad je otevřen celoročně, otevírací doba a ceník viz níže. Na hradě jsou k dispozici mobilní toalety, lze zakoupit i drobné občerstvení.
Hradní zřícenina je zasazena do malebné přírody Chřibů a její návštěvu lze kombinovat s prohlídkou dalších turisticky zajímavých míst v okolí.
Jak se na hrad dostanete:
Při cestě autem odbočte po příjezdu do Koryčan u kostela a vydejte se směrem na Vřesovice. V polovině cesty naleznete parkoviště „U Křížku“ , kde můžete vaše vozidlo zaparkovat. Prosíme návštěvníky, aby na hrad nejezdili kolem koryčanské přehrady, neboť pod hradem je parkování zakázáno. Zároveň motoristy upozorňujeme, že do lesa je vjezd zakázán.
Pěšky se na hrad dostanete z Koryčan turistickou stzezkou po zelené značce přes Vršavu, nebo lze jít z Koryčan kolem autoservisu a přehrady pod hrad a po lesní cestě dorazíte na místo.
Více informací naleznete ZDE.
Mapa pro lepší orientaci:
